Marpo - Je To Tak Dávno text písně (lyrics)
[Marpo - Je To Tak Dávno text písně lyrics]
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Bez cizí pomoci a spoustu
Emocí po rojem voslav, ať tohle neskončí
A s nožem na krku furt nejsme rozhodlí
S lavinou citů totálně bezmocný
Nikdo to netuší, jak je to
Výjimečný ve vztahu k sobě
Někdy tak netečný tak to tu sedíme na poli
Válčení, jak tohle vyřešit, vosudem zničený
Bez kyslíku přežívat s kamenem na plicích
Všechny ty cesty skončený demisí
Ať mě tu nesoudí, ať mě tu necvičí nechci si
Stoupnout před kárnou komisí
A všechny ten křik, ticho je
Hlasitý všechny ty šance, tak trochu zabitý
Rány se nehojí, člověk se
Nebojí čas běží rychle, jak služba pochodní
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Chlapa jak já, tohle fakt
Neskolí šťastnej jsi tak, jaký máš vokolí
My jsme ta rodina křehká jak
Kaolín, ženem se životem
Jak tanky po polích hádky tak výbušný
Jak pole minový a s novým
Ránem my dva jsme hotový
Myslíš, že dekády jenom tak přebolí
A já mám pocit, změny jsou pudový
Jak rána bleskem nabitý vrcholí a sami
K sobě byli jsme féroví
Jestli ty momenty jsou navždy
Ztracený semletý časem, životem znavený
Hledáme řešení, útěky z vězení - to seš
Za mřížema a tmavý sklepení
Všechny ty rady fakt vypadaj bezcenný
Jedinej, kdo by mi poradil
Sedí teď v nebesích
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Bez cizí pomoci a spoustu
Emocí po rojem voslav, ať tohle neskončí
A s nožem na krku furt nejsme rozhodlí
S lavinou citů totálně bezmocný
Nikdo to netuší, jak je to
Výjimečný ve vztahu k sobě
Někdy tak netečný tak to tu sedíme na poli
Válčení, jak tohle vyřešit, vosudem zničený
Bez kyslíku přežívat s kamenem na plicích
Všechny ty cesty skončený demisí
Ať mě tu nesoudí, ať mě tu necvičí nechci si
Stoupnout před kárnou komisí
A všechny ten křik, ticho je
Hlasitý všechny ty šance, tak trochu zabitý
Rány se nehojí, člověk se
Nebojí čas běží rychle, jak služba pochodní
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Chlapa jak já, tohle fakt
Neskolí šťastnej jsi tak, jaký máš vokolí
My jsme ta rodina křehká jak
Kaolín, ženem se životem
Jak tanky po polích hádky tak výbušný
Jak pole minový a s novým
Ránem my dva jsme hotový
Myslíš, že dekády jenom tak přebolí
A já mám pocit, změny jsou pudový
Jak rána bleskem nabitý vrcholí a sami
K sobě byli jsme féroví
Jestli ty momenty jsou navždy
Ztracený semletý časem, životem znavený
Hledáme řešení, útěky z vězení - to seš
Za mřížema a tmavý sklepení
Všechny ty rady fakt vypadaj bezcenný
Jedinej, kdo by mi poradil
Sedí teď v nebesích
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí
Je to tak všechno dávno
To když se člověk sám tolik nebojí
A můžeme to zvládnout
Akorát se nám rány vůbec nehojí
Co když se pódy nikdy nespojí?
Navždy v tomhle trojboji, tak mi řekni
Kudy jít?
A jen v poklidu stárnout a přestat řešit
Co si myslí naše vokolí